Pravítko

Šifra má dvě části, sadu navazujících mřížek či pravítek s velice rozdílnou velikostí dílků a výrazy tvaru něco × něco. Všimneme si několika věcí.

První činitel ve výrazu je vždy rozumné malé číslo. Druhý činitel být prapodivný: nekonečno, kvadrilion nebo y. Nemá smysl násobit numerickou hodnotu (u 0 ani ∞ se nezmění), budem násobit nějakou jinou vlastnost čísla. Výrazů je navíc přesně dvakrát tolik co pravítek.

To je zajímavé, protože políčka pravítek mají rozměry 2 : 1. Přiřadíme tedy vždy dvě čísla políčkům? Chceme-li políčka něčím vyplnit, nabízí se čísla prostě pojmenovat. Můžeme k tomu dojít i analyticky, když si spočítáme délky pravítek a všimneme si, že jsou dělitelná prvními čísly. Nestačí to sice vždy k jednoznačnému přiřazení, ale např. pro 11 × 1 zřejmě patří do pravítka o 55 polích, protože to je jediný počet dělitelný 11.

Vytvoříme tedy dvojice

a vepíšeme je do políček. Všimneme si, že se v každém pravítku někde objevila společná písmena. Dokonce se každé společné písmeno pojmenování čísel objevilo právě jednou (jak zaručuje čínská věta o zbytcích). Když se podíváme, kde se přesně objevila, zjistíme, že tvoří souvislý blok zhruba uprostřed papíru a příslušná políčka na sebe vodorovně navazují. Promítnutím na základnu – nebo prostě přečtením zleva doprava – dostáváme tajenku VYSILAC.