Šifra se tiskne oboustranně.
K šifře se hodí pár konkrétních znalostí spojených s šifrovací hrou iNula:
Řešením šifry je poloha v okruhu 2 km od 49.2032464N, 16.5731022E.
Na jedné straně papíru je 15 terčů (a nějaké tečky v řadách pod nimi) a na druhé straně nezvykle umístěná hlavička. Když se na papír podíváme proti světlu, můžeme si všimnout, že logo iNuly 15 je přesně uprostřed jednoho z terčů, konkrétně toho posledního, pokud bychom je očíslovali po řádcích. Terče mají navíc žluté středy, možná tedy středy terčů reprezentují patnáct ročníků iNuly.
Na terčích je vždy 0, 1, nebo 3 šipek modré nebo červené barvy, na kterých jsou někdy čísla. Čísla jsou v rámci šipky vždy na stejném místě – v pravé letce. Šipky vždy směřují hrotem do středu terče. Každý neprázdný terč má na sobě právě jednu šipku s číslem. Čísla jsou v rozmezí 6–37, nejsou unikátní, není v nich žádná zřejmá pravidelnost. Možná by se z nich na závěr nějak mohla číst tajenka.
Když si znova zkusíme terče představit jako řadu, zjistíme, že v řadě jsou nejdřív samé modré šipky a potom samé červené. Také se zde vyskytuje pravidelnost v počtu šipek: (0, 3, 1, 3) periodicky. Tato dvě pozorování by měla definitivně potvrdit, že máme terče chápat jako řadu. Pak si možná všimneme dalších zvláštností: jedna z šipek je poloprůhledná a mezikruží jsou číslována opačně, než je běžné. Šipky v trojicích se vždy vyskytují dvě na mezikružích n a jedna na mezikruží n + 1, přičemž dvě z nich jsou vždy blízko sebe a jedna daleko (ty blízko sebe nikdy nejsou na stejném mezikruží).
Pokud měříme úhly šipek, nic pravidelného neobjevíme.
Co s tím? Asi potřebujeme nápad, co šifra vlastně reprezentuje. Není to jednoduché, ale jde to z mnoha směrů:
A je to! Prezidenti vypisují volby a snaží se strefit do termínu iNuly. Volby v Česku se stejně jako iNula konají vždy v pátek a sobotu, proto vhodná jednotka určující časovou vzdálenost voleb od iNuly jsou týdny.
Místo teček dopíšeme oficiální názvy voleb, které se v historii iNuly aspoň jednou konaly ±9 týdnů od iNuly (nejsou zde tedy prezidentské volby ani volby do Europarlamentu). Volby také umíme přiřadit k šipkám: tam, kde je jedna, to je jednoduché; tam, kde jsou tři, chápeme dvě blízké šipky blízko jako dvě kola senátních voleb a tu zbývající jako komunální nebo krajské volby. Poloprůhledná šipka vychází na volby do poslanecké sněmovny v roce 2009, které byly zrušeny ústavním soudem.
Nyní už jen stačí z šipek s čísly přečíst tolikátá písmena z názvů voleb a vyjde nám NAD UL VYSINA.